|
|
Analytical approaches to study group interactions of azole pesticides with important biological active compounds
Kovač, Ishak ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Cílem této disertační práce bylo vyvinout robustní analytickou techniku pro separaci a detekci reziduí triazolových fungicidů (TAF) a také studovat vliv TAF na rostlinu a biologicky aktivní látky. Je zde popsán vývoj metodiky pro stanovení reziduí TAF v reálných vzorcích (rajče "Sweet Cherry" - Solanum lycopersicum L.) pomocí kapilární elektroforézy. Vyvinutá metodika byla validována pro laboratorní použití pří relativně krátké době analýzy a nízkých nákladech na analýzu s dostatečnou mezí detekce a kvantifikace. Další část této disertační práce je zaměřena na vliv TAF na rajče jedlé, jeho růst, fruktifikaci a také vliv na biologicky aktivní látky. Kapilární elektroforéza je analytická technika, vyznačující se při minimální spotřebě vzorku (nL) obecně vysokou účinností při separaci malých molekul. V metodice je využito cyklodextrinem modifikované micelární elektrokinetické chromatografie k separaci směsi TAF získaných ze slupek rajčat. Optimální podmínky pro separaci byly nalezeny v elektrolytu tvořeného kyselinou fosforečnou a Tris (o koncentraci 100 mM), 20% v/v methanolem, se zdánlivým p[H+ ] 4,8. Složkami směsné micelární pseudostacionární fáze byly iontový deter- gent dodecylsulfát sodný (SDS) o koncentraci 15 mM a náhodně sulfátovaný gama- cyklodextrin (17,5 mg/mL). Metodické limity...
|
|
|
Antioxidační systém rostlin rajčat vystavených triazolovým fungicidům
Žufić, Antoniana ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Houbové patogeny způsobují celosvětově závažné ztráty zemědělských plodin. V poslední době se však chemické fungicidy stávají nebezpečnými kontaminantami životního prostředí působící na necílové organismy. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mají triazolové fungicidy ve formě penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum L. cv. Cherrola. Ve sledované intervaly, tj. po dvou a pěti každotýdenních aplikacích P, T nebo PT, buď formou postřiku nebo zálivky nebyla v listech, kořenech ani plodech zjištěna významnější změna aktivity klíčového enzymu askorbát-glutathionového cyklu askorbátperoxidasy a aktivity cytosolových peroxidas. Zatímco v kořenech byla nalezena mírně zvýšená aktivita guajakolperoxidasy vlivem postřiku T i kombinace PT, v listech byla aktivita tohoto enzymu snížená podobně jako katalasa. Největší změny v antioxidační kapacitě v listech korelující se zvýšeným obsahem fenolických látek a flavonoidů byly zaznamenány po pěti aplikacích penkonazolu (P) formou zálivky do půdy, a to jak samotného P, tak v kombinaci ve formě PT. Studované triazoly významně ovlivnily zastoupení isoforem superoxiddismutasy a částečně i celkových peroxidas v listech, kořenech a plodech a akorbátperoxidasy v listech. Nejvyšší obsah HSP70 byl zjištěn v kořenech...
|
|
|
Využití komplexace tebukonazolu s měďnatými ionty pro jeho voltametrickou detekci
Dostálková, Lucie ; Fischer, Jan (vedoucí práce) ; Křížek, Tomáš (oponent)
Tebukonazol je triazolový fungicid užívaný v zemědělství, který se může vyskytovat v životním prostředí a mít negativní vliv na různé organismy. Proto byly studovány elektrochemické vlastnosti tebukonazolu a jeho komplexace s měďnatými ionty na borem dopované diamantové elektrodě pro jeho možnou nepřímou detekci v přítomnosti těchto iontů. Pro stanovení měďnatých iontů byly optimalizovány podmínky v koncentračním rozmezí 0,1-10 mol l-1 pomocí diferenční pulzní voltametrie v prostředí 0,01 mol l-1 HNO3 na anodicky oxidované BDDE, mez stanovitelnosti byla 0,087 µmol l-1 . Po optimalizaci podmínek bylo testováno nepřímé stanovení tebukonazolu. Byl sledován signál volných Cu2+ po přídavku tebukonazolu. Byl pozorován pokles tohoto signálu a podařilo se naměřit lineární kalibrační závislost pro pokles signálu 10 µmol l-1 Cu(NO3)2 v koncentračním rozmezí 2-10 µmol l-1 tebukonazolu a pro 1 µmol l-1 Cu(NO3)2 v koncentračním rozmezí 2-10 µmol l-1 a 10-100 µmol l-1 tebukonazolu. Bylo dokázáno, že komplexace tebukonazolu s Cu2+ probíhá téměř okamžitě. Samotný tebukonazol poskytuje ve vodném prostředí 0,01 mol l-1 HNO3 anodický pík při potenciálu +1550 mV. Při použití diferenční pulzní voltametrie bylo zjištěno, že po leštění elektrody se zkracuje potenciálové okno, tebukonazol nelze zachytit a pracovní...
|
|
|
Studium komplexů tebukonazolu s ionty kovů
Norková, Renáta ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Vyskočil, Vlastimil (oponent)
Fungicidy jsou velmi často používané látky na ochranu zemědělských plodin, ale mají uplatnění i jinde. V mnoha případech se jedná o látky zdraví škodlivé nebo karcinogenní. Proto je třeba sledovat jejich používání a znát možnosti jejich speciace v životním prostředí. Cílem této práce je studium komplexů fungicidu tebukonazolu (1) s vybranými kovy z hlediska možnosti určení jejich speciace v půdním roztoku. Stechiometrie a stabilita komplexů 1 s Cu, Zn, Cd, Ca Ag byla určena pomocí elektrosprejové ionizace s hmotnostní detekcí (ESI-MS) v modelových roztocích. Byla zjištěna vysoká stabilita zejména komplexů s mědí, kdy stabilita komplexu [Cu(1)]+ byla 224 kJ·mol-1 (tato energie odpovídá oddisociování molekuly vody z molekuly 1) oproti hodnotám komplexů s ostatními kovy (cca 150 kJ·mol-1 ). Vysoká stabilita [Cu(1)]+ a zároveň vysoká afinita mědi (oproti ostatním sledovaným kovům) vůči 1 umožnila vyvinout novou analytickou metodu umožňující stanovit 1 ve formě komplexu [Cu(1)]+ . Ionty mědi byly generovány elektrochemicky na měděné elektrodě, která byla umístěna před hmotnostní spektrometr. Komplexy 1 s ostatními kovy v půdním roztoku se rozpadaly a přednostně tvořily komplex [Cu(1)]+ , který byl následně detekován pomocí ESI-MS. Určení stechiometrie a stability některých významných komplexů 1, které...
|
host ::
RSS.